Rok 2020
Rok 2020 nás překvapil ještě docela zjara koronavirem, rouškami, mnohé ztrátou práce a někteří si mysleli, že i ztrátou svobody. Ten malý hajzlík vir nás totiž většinu uvěznil v našich domovech. Dá se vůbec uvěznit doma? Podle mne jsou pro člověka na světě docela jistě horší věci. Např. nemoc, ztráta někoho blízkého atp. Podle mne, nás docela naučil žít rodinným životem a být spolu. Povídat si, hrát s dětmi hry, učit je do školy, číst knihy, koukat společně na televizi. No, na televizi. Spíš bych řekla na televizní pohádky, protože jinak nás denně pomalu neustále strašili informacemi o tom, kolik lidí je nemocných, kolik lidí zemřelo a kolik jich je nemocných ve světě. Na emaily nám posílali tabulky vyvedené v barvě. Zprávy byly strašící, filmy byly o vraždění. Tak to byla koronavirová realita. Venku jste se potkávali s lidmi, kteří byli k nepoznání i když to byli třeba sousedi. A tak si myslím, že možná Ti nejzarouškovanější mohli být klidně zloději a lumpi a kdyby vás veřejně okradli, tak se klidně v davu podobně zarouškovaných a zamaskovaných lidí ztratili. V tu dobu se na vás nikdo na ulici nemohl usmát, stejně byste to pod jeho rouškou neviděli a klidně se mohl na vás beztrestně šklebit, protože to taky nebylo vidět. No a tak se lidi ani nezdravili, jenom na sebe na dálku tiše kývli a šli si po svém. Tak taková to byla doba. No byla by nálada na psaní do e-Stránek? Nebyla. Takže byly moje stránky docela osiřelé.Teď v červenci nám vyhrožují druhou vlnou útoku koronaviríků na nás. Tak se držte a snažte se nezaleknout. Ve stresu jste opravdu náchylnější onemocnět. A to čímkoliv. Takže mějte se a nebojte se. Ničeho a nikoho.
