SUBHAM ASTU SARVADŽAGATAM

Jak jsem se dostala k józe?  Vzhledem k tomu, že jsem měla coby dítě zdravotní potíže, nesměla jsem ve škole cvičit, ani se nijak namáhat. Moje srdce nesmělo být zbytečně zatěžováno. Jako dospělá, měla jsem již dceru v r. 1970, jsem se dozvěděla, že se v našem městě cvičí jóga. Říkalo se jí tenkrát zdravotní cvičení - ZRTV. Protože jsem toužila po pohybu, přihlásila jsem se do ní. S podivem jsem potom ve cvičení sledovala, jak pružné jsou i sedmdesátileté paní, a říkala si, že tohle nikdy nedokážu. Pod vedením mojí cvičitelky jsem dokázala všechno a bez jakékoliv námahy. Cvičila jsem pod jejím vedením několik let. Nutno říci, že cvičení jógy předpokládá i psychické uvolnění a a určité psychologické vedení. Za pár roků naše milovaná učitelka velmi vážně onemocněla.  V našem okrese nebyl tehdy nikdo jiný, kdo by jógu vedl a jejím přáním bylo cvičení dobře předat a oslovila právě mne. Docela jsem se bránila, ale nakonec mě přesvědčila a to pomyslné veslo převozníka, jsem převzala. Snad s tím již dříve naše cvičitelka počítala, protože již dlouho před touto dobou mě sebou brala na různé semináře, školení a přednášky o józe. Poslední rozhovory na dané téma jsme spolu už vedly za jejího pobytu v nemocnici. Předala mi co mohla, povzbudila mě tím, že byla přesvědčena o tom, že zvládnu vést cvičení a odešla navždy. Stále na ní vzpomínám jako na velmi vzácného člověka. Skromného, ztišeného a rozdávajícího svou lásku s úsměvěm a tichým porozuměním. Snad i proto jsem jí tenkrát slíbila, že tedy její cvičení převezmu. Tak jsem i učinila a od té doby vedu jógu dodnes. Je to už čtyřicet let co jsem s ní začínala. Od té doby jsem nastudovala mnoho materiálů a knih o józe od různých autorů, studovala i knihu o akupunktuře pro mediky a srovnávala dráhy orgánů s příručkou vydanou v Číně k akupresuře. Získala jsem mnoho zkušeností i praxí a snažila se zacházet s tím převzatým veslem velmi odpovědně.  Jednak proto, že jsem se cítila být svým slibem zavázána, a jednak proto, že jsem na vlastní oči viděla jak jóga lidem pomáhá. Cvičením se ti nervózní zklidnili a ti co měli různé bolesti zad a kloubů se bolestí zbavovali a to vše, stejně jako já před léty, bez námahy. Největší odměnou za mou snahu bylo to, když jsem se od svých cvičenců dovídala v čem jim jóga pomohla a pomáhá. 

Dnes, po několika desítkách let, co vedu jógu, jsem se rozhodla nyní již své veslo také  předat. Našla jsem v řadách svých cvičenců tři velmi dobré cvičitelky, kterým jsem některé své kurzy předala. Jsou mladé,  vedou si velmi dobře a já jsem na ně pyšná. Jóga u nás bude pokračovat tak, jak to má být, a přesně tak jak byla nastavená laťka mou paní cvičitelkou - opravdovým guruem tohoto cvičení v našem městě. Já si teď povedu jen tak rekreačně jeden nebo dva kurzy jógy s vědomím, že je o další předávání tohoto cvičení velmi dobře postaráno. Zároveň teď plně chápu mou vzácnou učitelku v tom, že cítila potřebu vedení jógy předat. Nyní je cvičitelů jógy poměrně dost, ale ne všichni jsou dobří a vedou toto cvičení jak mají. Mnozí rádi předvádějí sebe, jsou důležití a na pravý - ozdravný účinek jógy zapomínají.

Díky vám děvčata, která držíte právě to moje veslo, že vás se tyto poslední moje věty netýkají. Přeju vám hodně úspěchů ve vaší práci a kéž je vám odměnou stejně jako bylo i mně, vědomí, že pomáháte lidem.